Proč vidíme budoucnost v BIOplastech

Proč vidíme budoucnost v bioplastech?

Udržitelnost je nejdůležitější sociální otázkou naší doby. Všichni se musíme postavit tomuto zodpovědnému úkolu, přehodnotit svůj způsob života a jednat proaktivně ve prospěch našeho životního prostředí. To je důvod, proč udržitelnost, stejně jako odpovědné a na budoucnost orientované jednání, mají nejvyšší prioritu v naší firemní filozofii.

Jsme si vědomi naší odpovědnosti vůči životnímu prostředí a budoucím generacím a přikládáme velký význam výrobě šetřící zdroje a energii a snižování našich emisí CO2. Jsme přesvědčeni, že jen tak lze dosáhnout dlouhodobého firemního úspěchu.

Jaké jsou obecné argumenty pro používání bioplastů?

Fosilní zdroje (např. ropa) jsou omezené. V současnosti směřují téměř 2 % celosvětové spotřeby ropy do výroby spotřebního zboží a plastových obalů. I když jsou množství velmi malá, má smysl používat pro zpracování plastů nefosilní suroviny. Bioplasty jsou vyrobeny z obnovitelných surovin. Rozlišují se biologicky rozložitelné, kompostovatelné a tzv. „drop-in“ BIO-plasty.

Proč používáme bioplasty (na bázi cukrové třtiny)?

Drop-in bioplasty jsou plasty, jejichž chemická struktura je identická s konvenčními plasty. Základní stavební kameny těchto bioplastů jsou vyrobeny z obnovitelných surovin – v našem případě cukrové třtiny – namísto ropy. Ze zbytků lisovaných rostlin cukrové třtiny (= bagasa) se extrahuje ethanol, který se pak používá k výrobě plastů místo etanolu získaného z ropy. Zbytky rostliny cukrové třtiny se mimo jiné používají k hnojení nových rostlin a k výrobě obnovitelné energie.

Používáním drop-in bioplastů na bázi vedlejších produktů cukrové třtiny se také vědomě vyhýbáme bioplastům, jejichž suroviny jsou založeny na přímém zpracování plodin, které by se jinak daly využít jako potraviny (jako je kukuřice, rýže atd.). Další výhodou je, že drop-in plasty jsou vhodné pro mytí v myčce ve srovnání s biologicky rozložitelnými/kompostovatelnými plasty.

Proč ne bambus, ale cukrová třtina?

Melamin se často přidává do výrobků z bambusových vláken. Melamin je pryskyřice, která může uvolňovat formaldehyd již při teplotách 70 °C. Tato látka je klasifikována jako karcinogenní.

Má bioplast (cukrová třtina) pozitivní bilanci CO2?

Plasty na biologické bázi nabízejí ve srovnání s plasty na bázi ropy výhody, pokud jde o jejich CO2 stopu, zejména při výrobě a likvidaci. Rostliny během svého růstu absorbují CO2, který odstraňují z atmosféry. Zároveň chrání spotřebu fosilních zdrojů. Při likvidaci na konci životního cyklu se uvolní pouze CO2, který rostliny absorbovaly během růstu.

Kde lze pěstovat cukrovou třtinu?

ZAECana (The Importance of Sugarcane Agroecological Zoning) reguluje pěstování cukrové třtiny v Brazílii a zakazuje ji v oblastech Amazonie a Pantanalu. Mýcení přirozené vegetace pro rozšíření pěstování cukrové třtiny je celostátně přísně zakázáno. Pěstování cukrové třtiny však představuje pouze asi 2,5 % celkové zemědělské plochy Brazílie – to je málo ve srovnání se sójou (9,6 %) nebo pastvinami pro hospodářská zvířata (48 %).

Pěstuje se cukrová třtina ekologicky?

Velká část hnojiv používaných pro cukrovou třtinu pochází ze samotné rostliny. Při zpracování cukrové třtiny vzniká takzvaná „bagasse“. To se používá k hnojení nových rostlin. Nedochází k eutrofizaci (obohacování živin) vodních ploch a okyselování půd. Ze všech plodin pěstovaných v Brazílii používá cukrová třtina nejméně chemických hnojiv.

Jak vypadá budoucnost bioplastů?

Pokud bude v budoucnu v Evropě větší poptávka po drop-in bioplastech, mohla by se zde prosadit i jejich výroba na domácích rostlinách (např. cukrová řepa). Použití cukrové třtiny je alespoň začátek, který ukazuje správný směr. Pokud v budoucnu poroste evropská poptávka po drop-in bioplastech, existuje možnost, že bychom mohli začít vyrábět náš plast na základě rostlin, které lze pěstovat u nás v Evropě (např. cukrová řepa).

Jsou organické plasty recyklovatelné?

Výrobky vyrobené z plastů typu drop-in (cukrová třtina) jsou 100% recyklovatelné. To znamená, že je lze začlenit do recyklačního cyklu prostřednictvím stávajících zavedených systémů zpětného odběru (recyklačních nádob).