Črevný mikróbiom a imunita - čo majú spoločné?
Nejedná se ale pouze i imunitní systém. Střevní mikroflóra hraje důležitou roli i v jiných ohledech. Může například ovlivnit naši hmotnost, náladu či riziko vzniku chronických onemocnění.
Co je to střevní mikrobiom?
V trávicím traktu je velmi složité vnitřní prostředí. Střevní mikrobiom se skládá z řady různých druhů bakterií. Ty pomáhají s trávením, eliminují škodlivé nebo patogenní infekce, podílí se na chemické přeměně některých látek a produkují jiné esenciální látky pro nás nezbytné.
Aby naše střeva plnila funkci správně, musí obsahovat správný poměr mezi “dobrými” a “špatnými” bakteriemi. Proto se o něj musíme patřičně starat.
Vnější faktory jako vyvážená výživa či pravidelné cvičení pomáhají a podporují růst těch “dobrých” bakterií zatímco kouření nebo nevhodná strava podněcují růst těch “špatných” bakterií. Pokud dojde k přemnožení “špatných” bakterií nazývá se tento stav střevní dysbióza.
Jak správně krmit střevní bakterie?
Náš jídelníček může velmi rychle změnit střevní prostředí a ovlivnit růst dobrých nebo špatných bakterií. Jídlo, které přijímáme neposkytuje živiny pouze nám, ale také miliardám mikrobů ve střevech.
Nevhodná strava podporuje změny ve složení střevní mikroflóry, která je spojena se zvýšeným střevním zánětem a zvyšuje náchylnost ke vzniku infekce.
Probiotika vs prebiotika - jaký je rozdíl?
Ve spojení se střevním mikrobiomem se často setkáváme s názvy jako probiotika a prebiotika. Co si pod nimi představit?
Prebiotika
Prebiotika skrývají pod svým názvem druh vlákniny. Vláknina je nestravitelná součást naší stravy, které poskytuje energii a umožňuje množení a růst těm správným bakteriím.
Bohatými zdroji prebiotik je řada potravin. Můžeme uvést málo zralý banán, ovesné vločky, cizrna, čočka, fazole, celozrnné pečivo, kešu ořechy, a mnoho dalších druhů ovoce či zeleniny.
Prebiotika jsou v naší stravě obsaženy většinou v malé míře. Doporučený příjem vlákniny je 30 gramů denně. Průměrný Čech ovšem sní pouze polovinu.
Probiotika
Název probiotika naopak popisují živé mikroorganismy, které podporují množení zdravé střevní mikroflóry. Zdroje probiotik jsou fermentované potraviny jako jogurt či kefír, dále fermentovaná zelenina nebo kombucha. Probiotika lze také přijímat suplementy.
Jak se starat o váš střevní mikrobiom?
Způsobů, jak se starat o vaše střeva je řada. Zaměříme se na ty hlavní a nejdůležitější. Tyto jednoduché metody si bude váš mikrobiom pochvalovat.
Sledujte co jíte
Všechno co sníme a vypijeme prochází střevy a může výrazně ovlivnit složení střevní mikroflóry. Měli bychom se vyvarovat vysoce průmyslově zpracovaným potravinám, které jsou bohatým zdrojem soli nebo cukru a mohou nabourat zdraví střev.
Pravidelně bychom měli zařadit bohaté zdroje vlákniny potažmo prebiotik. Denně bychom měli sníst alespoň 500 gramů ovoce a zeleniny, přílohy volte celozrnné.
Podpořit funkci střev mohou i potraviny s obsahem probiotik. Na denní bázi zkuste mít jogurt, kefír nebo jiný zakysaný mléčný výrobek.
Zkusit můžete také doplňky stravy s obsahem probiotik.
Dostatečný pitný režim
Nedostatečný příjem vody může vést k zácpě a tím zhoršené funkci střev. Základem by měly být čistá voda. Pokud pijete často minerální vody, volte ty méně mineralizované - například Rajec nebo Bonaqua. Můžete si do vody přidat kapku citrónu pro lepší chuť.
Určitě vynechejte slazené nápoje.
Zkuste se vyvarovat stresu
Stres může ovlivnit celé tělo včetně trávicího a imunitního systému.
Metody ke zmírnění stresu jsou různé. Zkuste si najít koníčka, který vám pomůže vyčistit hlavu. Pravidelná sportovní aktivita také pomůže.
Buďte aktivní
Fyzická aktivita podporuje správné složení střevního mikrobiomu.
Pohyb podpoří střevní peristaltiku a urychlí tak průchod tráveniny střevem.
Spýtaj sa nás