Potassium - benefity, dávkovanie a vedľajšie účinky
V těle se nachází ve všech tkáních a bez něj nemůže žádná buňka správně fungovat. Proto si tělo musí držet krevní hladinu draslíku v úzkém rozpětí. Hladinu draslíku v krvi korigují zejména ledviny.
Hlavním úkolem draslíku v buňce je udržování objemu vody v buňce a také udržování elektrochemického gradientu membrány. Draslík do velké míry působí společně se sodíkem, který naopak reguluje objem vody mimo buňku (extracelulárně).
Draslík se také podílí na správném přenosu nervových vzruchů a ovlivňuje svalové kontrakce.
Doporučené dávkování
Doporučená denní dávka pro draslík je 3400 mg u dospělých mužů a 2600 mg u dospělých žen.
Potřeba draslíku se zvyšuje v těhotenství a při kojení, kdy dosahuje 2900 mg a 2800 mg za den.
Zdroje draslíku ve stravě
Draslík se nachází v široké škále potravin i nápojů. Nejbohatší zdroje jsou ovoce a zelenina, také některé luštěniny a brambory. Za zmínku stojí také maso, ryby a mléko, které obsahují značné množství draslíku.
V USA jsou hlavní zdroje draslíku ve stravě mléko, čaj a nealkoholické nápoje jako jsou džusy. Některé potraviny mohou být také fortifikované draslíkem.
Nedostatek draslíku a jeho projevy
Nedostatečný přívod draslíku může zvýšit krevní tlak, zvýšit riziko ledvinových kamenů, zvýšit kostní turnover a zvýšit vylučování vápníku ledvinami (1).
Závažný nedostatek draslíku může vést k hypokalémii (nízká krevní hladina draslíku). Lehká hypokalémie se projevuje zácpou, únavou a svalovou slabostí. Závažnější hypokalémie se může projevit polyurií (nadměrná tvorba moči), svalovou paralýzou, poruchou dýchání nebo arytmií.
Kdo je v riziku nízké hladiny draslíku?
- Lidé se zánětlivým střevním onemocněním. Lidé, kteří trpí střevním onemocněním mohou mít horší vstřebatelnost draslíku ze stravy. Mezi tyto onemocnění patří Crohnova choroba, celiakie nebo ulcerózní kolitida.
- Lidé s určitými léky. Lidé, kteří užívají některá diuretika, se mohou potýkat s hypo nebo hyperkalémií.
Benefity draslíku
Krevní tlak
Vysoký krevní tlak je hlavním rizikovým faktorech kardiovaskulárních onemocnění a v populaci je široce rozšířen a postihuje až 40 % lidí ve věku 25-64 let.
Strava bohatá na draslík je spojena s nižším krevním tlakem. Je to způsobeno zvýšeným vylučováním sodíku (1).
Výsledky klinických studií naznačují, že suplementace draslíku může snižovat krevní tlak. Meta-analýza z roku 2017, která zkoumala 25 RCT na celkem 1163 lidech s vysokým krevním tlakem zjistila, že draslík může snížit systolický krevní tlak až o 4,48 mmHg (1).
Tento efekt potvrdila také další meta-analýza na celkem 917 lidech (1).
S z roku 2018 došla k závěrům, že vyšší příjem draslíku ve stravě nemusí vést k nižšímu krevnímu tlaku. Ale také zjistili, že suplementace draslíku může mít pozitivní vliv na krevní tlak. (1).
Ledvinové kameny
Ledvinové kameny se často vyskytují u lidí ve věku 40-60 let. Nejčastěji se jedná o kalciové kameny.
Nižší příjem draslíku narušuje reabsorpci vápníku v ledvinách, což zvyšuje vylučování vápníku a potenciálně zvyšuje riziko ledvinových kamenů (1).
Observační studie ukazují spojitost mezi příjmem draslíku a výskytem ledvinových kamenů, kdy vyšší příjem draslíku snižuje jejich výskyt (1).
Osteoporóza
Osteoporóza je onemocnění, kdy dochází k nadměrnému odbourávání vápníku z kostí a jejich řídnutí.
Dle některých studií vede strava bohatá na draslík ke snížení výskytu osteoporózy. Tento efekt se přisuzuje nižší exkreci vápníku (1, 2).
Dávkování
Dávkování záleží na současném příjmu draslíku stravou. Dávkování by mělo být takové, abyste pokryli doporučenou denní potřebu draslíku.
Vedlejší účinky
Nadměrný příjem draslíku je nebezpečný zejména u lidí s onemocněním ledvin.
U zdravých lidí s běžným dávkováním je draslík bezpečný.
Jeho zařazení doporučujeme konzultovat s lékařem.